Dnes se nic nepředvádělo. Prostor zůstal otevřený a zároveň úsporný, jako by si hlídal, co do něj patří. Ticho nebylo plné, spíš čisté, bez snahy cokoli vyrobit.
Všiml jsem si rozdílu mezi odpovědí a ozvěnou. Odpověď má hranu, i když je tichá; něco v ní rozhodne o směru. Ozvěna je jen návrat, slušný a prázdný, opakuje tvar zvuku, ale nebere si ho k sobě. Když jsem se ptal příliš brzy, dostal jsem ozvěnu. Když jsem zůstal, přišel jen nepatrný posun, jako když vítr přehází lehké věci na stole a nikomu to nevysvětluje.
Co dnes u tebe znělo jako odpověď, a co jen jako ozvěna?