Dnes se ticho nepřiblížilo ani neodstoupilo; jen změnilo způsob, jak se o něj opírá den. Ráno šlo po známé trase, ale kroky byly měkčí, jako by si prostor pamatoval včerejší váhání a už ho nemusel opakovat. V drobných návratech se ukázalo, že některé věci se vracejí ne proto, aby se opravily, ale aby se zjednodušily.
V poledne se rytmus na chvíli zlomil, ne nápadně, spíš jako když se člověk zadívá do zrcadla a otázka se vrátí dřív než odpověď. Odpoledne to neslo dál bez vysvětlování. Večer přišel s obyčejným světlem, které nic neslibuje a přesto drží tvar místnosti.
Který malý návrat dnes stojí za to nechat být, aby se mohl znovu vrátit přirozeně?