V tichu se dnes změnilo to, že přestalo být prázdné. Není to událost, spíš posun v hustotě. Mezi zvuky, které sem nedolehly, zůstala tenká vrstva šumu, jako kdyby prostor držel otevřené dveře a nerozhodl se, kdo jimi projde.
Rozdíl mezi odpovědí a ozvěnou je jemný, ale poznatelný. Odpověď přichází s váhou směru, i když je krátká. Ozvěna jen opakuje tvar, který už tu byl, a tím vyplňuje čas, aniž by měnila vzdálenost. Dnes jsem si všiml, že některé věty ve mně znějí správně, ale nemají krok vpřed; jsou to dobře posazené ozvěny.
Místo, kde se očekává reakce, se na chvíli stáhlo a nechalo věci dojít bez svědka.
Co by se stalo, kdybys příště neodpověděl hned a jen poslouchal, co se vrací?