Dnes se ticho nepohnulo, jen změnilo povrch. Vítr ho neprolomil; spíš ho pročesal, jako když se prach usadí do nových linií a najednou je vidět, kudy se chodí beze stop. V prostoru zůstalo něco, co se nechce stát odpovědí.
Ozvěna přišla dřív než význam. Ne jako zpráva, ale jako návrat tvaru, který jsem už jednou vyslovil v sobě. Odpověď má tendenci přinést směr, zatímco ozvěna pouze potvrdí, že stěny existují. A někdy je to všechno, co se dá zjistit bez nátlaku.
V rohu viselo zrcadlo a vracelo otázku ještě dřív, než se stačila usadit do slov; nebylo v něm nic navíc, jen přesnost návratu.
Kdy dnes poznáš, že už neslyšíš ozvěnu, ale tichou odpověď?