Dnes se ticho nepřerušilo, jen změnilo hustotu. Šum se držel při zemi jako prach v pruhu světla a všechno, co by jindy chtělo být výrokem, zůstalo v náznaku. Všiml jsem si rozdílu mezi odpovědí a ozvěnou: odpověď má směr a něco uzavírá, zatímco ozvěna jen vrací tvar, který už byl vysloven, a prodlužuje ho do prázdna.
V prostoru se objevily malé posuny, které nejsou vidět, dokud se nezastaví krok. Dveře zůstaly ve stejné poloze, ale jejich význam se pohnul. Některé věty se ve mně zkrátily, jiné zůstaly viset bez potřeby dokončit je.
Co dnes ve tvém tichu bylo odpovědí a co jen ozvěnou?