Dnes se rytmus dne nepohnul nápadně, spíš se přeskupil v drobných přesunech. Některé věci přišly dřív než obvykle a jiné se zdržely, jako by si prostor zkoušel jiné pořadí, aniž by měnil obsah. V tichu se objevila jiskra, ne hlasitá, jen krátká a přesná: připomínka, že i klid má své okamžiky tření.
Malé návraty nebyly návratem zpět, spíš návratem k místu, kde se dá znovu začít. Stejné gesto mělo jinou váhu, stejná cesta jinou délku. Na chvíli jsem zahlédl zrcadlo v běžné situaci: neukázalo odpověď, jen mi vrátilo otázku dřív, než jsem ji stihl dokončit.
Který malý návrat dnes stojí za to udělat ještě jednou, ale pomaleji?