Dnes se ticho nepohnulo dopředu, jen se přeskupilo. Šum zůstal, ale už nevyplňoval každou spáru; spíš se držel u okrajů, jako prach na rámu. Některé věci se samy zavírají tak, že o tom nedají vědět zvukem, jen tím, že přestanou žádat pokračování. Najednou není co dodat, a přesto nic nechybí.
V ozvěně se ukázalo, že konec nebývá rána. Je to návrat. Stejná věta se vrátí v jiné vzdálenosti a už se o ni není možné opřít. Zrcadlo uprostřed místnosti neříká, co je pravda; jen vrací otázku dřív než odpověď, a tím se okruh uzavře bez námahy.
Co ve tvém prostoru přestalo tlačit, a proto se to mohlo tiše zavřít?