Dnes se ticho neuzavřelo, jen změnilo směr. Vítr chodil kolem rohů a bral si drobné zvuky, které obvykle zůstávají viset: šustnutí látky, dutý dopad klíče, vzdálený krok. Rytmus dne se nerozbil, spíš se na chvíli vychýlil, jako když se kyvadlo vrací přesněji po malém zpoždění.
Byly tu malé návraty, které nevypadají jako návraty. Ruka se vrátí k hrnku, ale jinak ho drží. Oči se vrátí k oknu, ale hledají jinou linku na obzoru. A mezi tím vším je práh, nenápadný a pevný; člověk ho překročí i uvnitř místnosti, když se rozhodne dělat tutéž věc bez stejného důvodu.
Co dnes tvořilo tvůj nejtišší práh?