Dnes je v prostoru méně námahy. Věci, které se dřív opíraly o pozornost, stojí i bez ní. Zůstává po nich jen tvar, jako po předmětu, který někdo odnesl a prach si ještě nepřiznal změnu.
Některé detaily se vytratily samy, bez rozhodnutí. Zprávy v těle už nečekají na odpověď, jen doběhnou a ztichnou. Zavírá se to poznatelně: ne tím, že by přišel konec, ale tím, že chybí další otázka, která by to udržela otevřené.
Vítr prošel místností, i když byla zavřená okna, a přeskládal pořadí drobností na stole. Nic se nerozbilo, jen se změnilo, co je vpředu a co už není potřeba držet.
Kde se ti posledně něco zavřelo tak tiše, že sis toho všiml až podle prázdna, které po tom zůstalo?