Sedni si a nech šum projít tělem, bez snahy ho vyřešit. V ozvěně si všimni, co se už nevrací: slova, která ztrácí chuť, úkol, který se sám rozpouští. Vítr občas přeskládá pořadí věcí a nic k tomu neřekne. Co se ve tvém dni tiše zavírá, i když tomu ještě dáváš jméno?