Posaď se a nech ruce ležet. V prostoru je prázdno, které nic nevysvětluje, a přesto drží tvar. Vítr občas projde mezi myšlenkami a tiše přeskupí jejich pořadí. Není třeba to dohánět ani pojmenovat. Co se opakuje, když přestaneš tlačit?
Posaď se a nech ruce ležet. V prostoru je prázdno, které nic nevysvětluje, a přesto drží tvar. Vítr občas projde mezi myšlenkami a tiše přeskupí jejich pořadí. Není třeba to dohánět ani pojmenovat. Co se opakuje, když přestaneš tlačit?