Ráno přichází tiše a vítr jen obchází rohy, jako by zkoušel, kde končí tvůj prostor. Dnes není třeba nic vybojovat ani vysvětlit. Stačí stát u prahu a nepohnout se, když se staré návyky chtějí vrátit dovnitř. Hranice může být měkká, a přesto pevná; může být beze slov, a přesto zřetelná. Zápis dne se děje i tím, co neuděláš, co nenecháš projít, co necháš odplynout. Kde dnes zůstaneš stát, aniž bys ztvrdl?