Ráno se otevírá jako šum, který nic nevyžaduje. Hranice dnes nemusí být zeď ani výzva; může být jen klidné „tady končím“ bez vysvětlování. Ticho se usadí mezi slovy a v tom prostoru se někdy nepatrně změní směr, aniž by kdokoli musel ustoupit. Nechat věci dojít k okraji a nepřidat oheň je také volba. Zápis probíhá sám: krátká věta, jeden nádech, návrat k tomu, co je tvoje.
Kde dnes podržíš hranici bez boje?