Ráno se může otevřít bez nabídky. V prázdnu je slyšet ozvěna kroků, které už nemají kam pokračovat stejným směrem. Některé věci se nezavírají ranou, spíš tiše ztrácejí potřebu být udržované. Když odpadne tlak vracet se, když se rozhovor v tobě nedoříkává a přesto je hotovo, možná se přibližuje práh. Ne jako trest, spíš jako hranice, kde starý způsob přestane dávat tvar. Co dnes poznáš podle toho, že už to nemusíš otevírat znovu?