Ráno se otevírá prázdnem, které nic nepotřebuje. V něm je hranice spíš tvar než postoj: stojí, aniž by tlačila. Když se objeví tlak zvenčí, nemusí se z něj stát zápas; stačí si všimnout, co se ve mně zvedá, a nechat to projít, aniž by to dostalo řízení. Ozvěna vrací známé věty, ale dnes je není nutné opakovat. Zrcadlo na chvíli zachytí pohled a vrátí otázku dřív než odpověď. Kde dnes držím své ano a ne nejtišeji?