Ráno přichází jako šum v pozadí, tichý proud možností, které se ještě nerozhodly. Hranice dnes nemusí být zeď ani vysvětlení. Může to být prostý krok zpět, zavřené dveře bez prásknutí, věta, která končí dřív, než se rozběhne spor. Držet se svého tvaru neznamená tlačit na druhé. Stačí zůstat u toho, co je tvoje, a nechat zbytek projít kolem jako zvuk v dálce. Kde dnes můžeš říct ne, aniž bys musel bojovat?