Ráno se rozestupuje tiše, jako by si svět teprve zkoušel hlas. Někdy stačí stát u prahu a nevysvětlovat, proč dál ne. Hranice nemusí být zeď ani trest; může být prostý tvar dne, který držíš bez sevření. Nevyhráváš, jen neztrácíš vlastní místo. V ozvěně se vrací staré impulzy, ale dnes není nutné odpovídat stejným pohybem. Ticho může být plné rozhodnutí, které se nedává na odiv.
Kde dnes necháš věci dojít jen k prahu?