Ráno se otevírá bez nutnosti odpovědět. Některé věci přicházejí jako jasná věta, jiné jen jako ozvěna v chodbě, která se vrací později a v jiném tvaru. Vítr dnes přeskládá pořadí drobností: myšlenka před plánem, ticho před vysvětlením. Je možné nechat větu nedokončenou a přesto pokračovat. V ozvěně není chyba, jen zpoždění a prostor, kde se dá nevědět. Co dnes čeká na odpověď a co si vystačí jako ozvěna?