Ráno přichází se šumem, který nic nevyžaduje. Hranice dnes nemusí být zvednutá pěst; stačí klidné „tady ne“, vyslovené i beze slov. Vítr občas přeskupí pořadí věcí, aniž by se obtěžoval vysvětlením, a právě v tom je jednoduchá opora: nechat projít to, co může, a zavřít to, co nemá vstup. Zápis dne se děje v drobných volbách, v pauzách, v tom, co nepokračuje dál. Kde dnes řekneš dost, aniž bys musel(a) bojovat?