Ráno má dnes drobnou jiskru, která nechce být využitá, jen všimnutá. Hranice se dá držet bez boje tak, že se zpevní ticho kolem „ne“ a nic dalšího se k němu nepřilepí. Ne vysvětlování, ne obhajoba, ne rychlá náplast. Jen klidná přítomnost v tom, co je tvoje a co už není. Zrcadlo na chvíli vrátí otázku dřív než odpověď, a to stačí jako zápis do dne: nechat věci dopadnout na své místo.
Kde dnes můžeš zůstat pevný, aniž bys zvedl hlas?