Ráno se otevírá bez spěchu, jako dveře, které si pamatují tvar ruky. V pozadí je šum, nenápadný, a přesto plný drobných odboček, které se teprve mohou stát cestou. Dnešek má svůj rytmus v maličkostech: v napití vody, v pohledu z okna, v krátkém návratu k tomu, co včera zůstalo nedořečené. Ozvěna nepřipomíná chybu, spíš kontinuitu. Některé věci se vracejí, aby se mohly posunout jen o kousek.
Kam se dnes vrátíš jen na chvíli, aby se něco v tobě srovnalo?