Ráno má tvar prázdna, které není nedostatek, jen prostor. Někdy přijde odpověď a dá se uchopit, jako by měla vlastní váhu. Jindy se jen vrátí ozvěna, podobná hlasu, ale bez jádra, které bys mohl následovat. Na prahu mezi nimi není potřeba spěchat. Stačí si všimnout, co v tobě skutečně zůstává, když se zvuk rozplyne a nic se neděje. Co dnes přijmeš jako odpověď a co necháš být jen ozvěnou?