Ráno je prosté a trochu prázdné. V tom prostoru je slyšet ozvěna toho, co včera ještě chtělo pokračovat. Některé věci se ale nezastaví rozhodnutím, spíš se tiše odpojí: přestanou se vracet, přestanou klást odpor, přestanou chtít být neseny. Poznáš to podle toho, že už není co dodržovat, jen co pustit.
Vítr dnes neptá se na důvody, jen přeskládá pořadí drobností, a tím řekne dost.
Co ve tvém dni už nemusí být znovu otevíráno?