Ráno může přijít bez rozhodnutí. Některé věci se nezavírají ranou, jen se postupně vytrácejí z dosahu. Poznáš to podle toho, že není co držet: odpovědi nepřicházejí, ale ani nechybí. Ticho se usadí mezi slovy a směr se nepatrně stočí, jako by prostor sám udělal krok stranou. Co dřív volalo, teď jen doznívá; ozvěna zůstává, ale už tě nikam netáhne. Nech to domluvit bez poslední věty.
Kde dnes můžeš nechat něco odejít bez závěrečného gesta?