Ráno se otevírá bez spěchu. Ticho nepřináší odpovědi, jen prostor, ve kterém se věci samy srovnají. Některé tvary se vracejí: stejná věta v hlavě, stejný pohled na okno, stejný krok na chodbě. Když přestaneš tlačit, opakování už není překážka, ale stopa.
Na prahu dne si všimni, co se mění právě tím, že tomu nebráníš. Co dnes necháš projít bez komentáře?