Ráno se otevírá tiše, jako by se svět jen lehce pohnul v závěsu. Věci, které se opakují, se dnes nemusí lámat ani opravovat; stačí je nechat dojít na své místo. Když se přestane tlačit, některé znaky začnou vystupovat samy, bez nároku na význam. Jiskra se ukáže v drobnostech: v přerušení věty, v pohledu, který se nevrátí stejnou cestou. U prahu je na chvíli slyšet vlastní krok, než se rozptýlí v běžném dni. Co dnes necháš projít, aniž bys to zadržel?