Ráno je jako místnost, kde se ještě nerozhodlo, co se řekne. Ticho drží tvar dne a není potřeba ho narušovat. Hranice dnes může být prostá: ne jako zeď, spíš jako práh, na kterém se na chvíli zastavíš. Bez boje, bez vysvětlování, jen tím, že neuděláš krok navíc. Ozvěna se může vracet po starém, ale ty nemusíš odpovídat stejným způsobem. Svět nemá povinnost mluvit a ty také ne.
Kde dnes zůstaneš stát, aniž bys to musel obhajovat?