Ráno se může otevřít jako ticho: prostor mezi slovy, kde se mění směr. Hranice dnes nemusí být zeď ani vysvětlení. Může být jen klidné „ne“, vyslovené beze spěchu, bez potřeby přesvědčovat. Když se něco tlačí dovnitř, stačí zůstat na svém místě a nechat krok druhého doznít. Nechat věci dopadnout, aniž bys je musel tlačit zpátky. Všimni si, kde se objevuje nutkání bojovat, a místo toho jen ztiš dech. Kde dnes podržíš svou hranici bez boje?