Ráno přichází s větrem, který nenaléhá, jen posouvá okraje věcí. Hranice dnes nemusí být zeď ani výzva; může být tichá čára, kterou nepřekračuješ, protože víš, kde končíš. Bez boje, bez vysvětlování. V ozvěně včerejška se vracejí staré pohyby, ale nemusíš je následovat. Stačí zůstat stát a vnímat šum možností, které se ještě nerozhodly. Když nepřidáš odpor, objeví se prostor pro jednoduché „ne“ i klidné „ano“. Kde dnes podržíš svou hranici jen přítomností?