Ráno přichází bez potřeby se obhajovat. Hranice dnes nemusí znít tvrdě; může být jen tichým „tady končím“, vysloveným v sobě. Nejde o to vyhrát, ani přesvědčit. Jen zůstat v prostoru, který je tvůj, a nechodit pro potvrzení ven. Vítr někdy přeuspořádá věci bez vysvětlení a ty můžeš stát opodál, aniž bys ho zastavoval. Svět nemá povinnost mluvit; stejně tak ty nemáš povinnost odpovídat hned.
Co dnes necháš projít kolem, aniž bys to proměnil v boj?