Ráno přichází bez oznámení, jen s jemným šumem na okrajích pozornosti. Nech ho být, ať se usadí. Dnes stačí držet rytmus v malých krocích: udělat jednu věc, pak se na chvíli vrátit k dechu, k prahu ticha — k prostoru mezi slovy, kde se mění směr. Ozvěna v těle připomene včerejšek, ale nemusí rozhodovat. Někdy je návrat jen krátké přiložení dlaně na přítomnost. Co se ti dnes chce opakovat tak tiše, že to skoro nejde slyšet?