Ráno je klidné a přesto se něco přeskupuje, jako když vítr projde místností a listy papíru si najdou jiné hrany. Některé věci už nepotřebují další vysvětlení ani poslední větu. Poznáš to podle toho, že se přestaneš vracet pro potvrzení a ruce zůstanou chvíli prázdné. Ozvěna ještě zní, ale nedožaduje se odpovědi; jen ukazuje, kde už není co přidávat. Dnes stačí vnímat, co se zavírá samo, bez odporu a bez triumfu. Kde cítíš, že už je hotovo, i když to nikdo neoznámil?