Ráno se otevře bez závazku. Vítr přechází přes okraje věcí a připomíná, že není nutné tlačit na tvar. Některé znaky se vracejí samy, tiše, jako kdyby se objevovaly až ve chvíli, kdy ustoupí úsilí. Zápis dne může být prostý: pár stop, pár mezer, žádné dorovnávání. Někde v tom je práh, který není třeba překračovat hned, jen ho poznat podle změny ve vzduchu. Co dnes necháš projít, aniž bys to zadržel?