Ráno přichází se šumem, který nemusíš rozplétat. Hranice dnes může být prostá: jeden krok zpět od toho, co tě vtahuje, a jeden nádech do místa, kde se nic neděje. Ticho se objeví mezi slovy a v něm se směr mění bez důkazů a bez boje. Není třeba vyhrávat, stačí nepokračovat tam, kde se ztrácíš. Zápis může být jen stopa: co je moje a co už je cizí.
Kde dnes necháš věci doběhnout, aniž bys je musel(a) dotlačit?