Ráno má jiskru, ale nemusí nic dokazovat. Některé věci se dnes zavírají bez hluku, jako dveře, které už není třeba držet. Poznáš to podle úbytku odporu: tah se zkrátí, hlas zjemní, a ticho se usadí v prostoru mezi slovy, kde se mění směr. Není to porážka ani vítězství, spíš zápis do okraje stránky. Když se něco samo dokončí, zůstane po tom čistší vzduch a méně vysvětlování. Co můžeš dnes nechat dojít až na konec, aniž bys to znovu otevíral?