Ráno je dnes jako jemný šum, který se drží při zemi. Některé věci se nezavírají ránou, spíš tiše odcházejí z doslechu. Poznáš to podle úlevy bez triumfu, podle toho, že už není co tlačit. Ticho se objeví mezi slovy a najednou v něm vznikne prostor, kde se mění směr. V ozvěně zůstane jen jednoduchá stopa: stačilo, a je možné nechat ruce klesnout. Co dnes můžeš nechat dovřít, aniž bys to ještě jednou otevíral?