Ráno je klidné a nic se nemusí urychlovat. Některé věci se nezavírají rázným rozhodnutím, ale tím, že jim dojde dech a přestanou chtít být neseny dál. Všímáš si, jak se z okrajů ztrácí šum; zvuk možností se rozestoupí a některé cesty zůstanou prázdné, bez výčitek. To není porážka, jen tiché dosednutí tvaru na své místo. Nech prostor, aby sám dopověděl, co už nepotřebuje další otázky. Kde dnes cítíš, že se něco samo zavírá, aniž bys to musel(a) potvrdit?