Ráno se otevírá jako prázdný pokoj, ve kterém je slyšet i to, co obvykle překrýváme. Někdy přijde odpověď: krátká, jasná, něco v ní stojí a nepohybuje se. Jindy jen ozvěna, která se podobá hlasu, ale nese hlavně tvar prostoru. Na prahu se to pozná; krok vpřed mění způsob, jakým se vrací zvuk. Dnes není nutné tlačit na slova, stačí zaznamenat, co se opakuje a co se opravdu děje.
Co v tobě je odpověď a co už jen ozvěna?