Ráno se otevírá bez nároku na tvar. V pozadí je šum, který nic netlačí dopředu a přesto drží prostor pohromadě. Některé znaky se vracejí samy: stejné ulice v myšlenkách, stejný tón v těle, stejné malé rozhodnutí, které dnes nemusí být rozhodnuté. Zápis může být jen stopa, ne rozsudek. Stačí si všimnout, co se opakuje, když přestaneš přidávat sílu, a nechat to chvíli dojít k okraji světla. Který symbol se ti dnes vrací, když nic neurychluješ?