Ráno je jako tichá místnost, ve které se šum neusazuje, jen prochází. Není třeba ho ztišit; stačí mu neuhýbat. Některé tvary se opakují samy od sebe, když přestaneš tlačit na směr a dovolíš věcem, aby se zapsaly tak, jak přicházejí. Práh se dnes může objevit nenápadně: ve dveřích, v pauze mezi větami, v rozhodnutí nic nedohánět. Krok nemusí být velký, aby byl skutečný.
Kde dnes poznáš, že už stojíš na prahu?