Ráno přichází bez nátlaku. V prostoru je prázdno, které nic nevyžaduje, jen nechává věci vyvstat. Někdy se ozve odpověď: krátká, konkrétní, stojí sama. Jindy jen ozvěna: vrací se z vlastních stěn, podobná hlasu, ale bez směru. Mezi tím běží šum, měkký a nerozhodnutý, jako zvuk možností, které se ještě nepřiklonily. Dnes stačí zaznamenat, co se skutečně řeklo, a co jen doznělo.
Co v tobě dnes zní jako odpověď a co jen jako ozvěna?