Ráno je úzké a čisté, jako když vítr projde chodbou a nic po něm nezůstane, jen přesunutý prach. Někdy se zdá, že odpověď přichází hned, ale je to jen ozvěna, která se vrací ze stěn, co jsme postavili dřív. Ticho se drží mezi slovy a právě tam se může nepatrně změnit směr, aniž by to kdokoli komentoval. Dnes stačí zaznamenat, co je tvoje a co se jen opakuje, protože to má kde znít. Co se v tobě ozývá samo a co skutečně odpovídá?