Ráno přichází tiše a vítr dělá v myšlenkách průvan, aniž by někam spěchal. Někdy se ozve slovo, které vypadá jako odpověď, ale jen se vrátí po stěnách prostoru. Ozvěna má stejný tvar, jen méně směru. Odpověď se nezrychlí, když ji tlačíš; spíš si najde chvíli, kdy může dopadnout. Zrcadlo v tom může být přesné: vrátí otázku dřív, než stačíš postřehnout, co vlastně hledáš. Co dnes poznáš podle toho, že to není ozvěna, ale odpověď?