Ráno se otevírá bez spěchu, jako když se vzduch teprve rozhoduje, kam klesne. Dnešek má rytmus malých návratů: k hrnku, k oknu, k jedné větě, kterou není nutné dokončit. Mezi kroky je ticho, a právě v něm se ukazuje práh, nenápadná hrana, přes kterou se přechází téměř neviditelně. Není třeba nic tlačit dopředu; stačí si všimnout, co se samo vrací a co už zůstává za zády. Kam dnes položíš chodidlo, aby to byl klidný přechod?