V noci se den stáhne do jedné vrstvy a přestane vyžadovat odpovědi. Věci, které zůstaly otevřené, se neuzavírají silou; jen se ukládají do tmy, jako by měly vlastní poličku. V hlavě je šum, ale mezi ním je ticho, kde se dá na okamžik změnit směr, aniž by to někdo viděl. Malé návraty přicházejí nenápadně: k hrnku na lince, k prázdnému křeslu, k poznámce bez pokračování. Co dnes necháš nedopsané, aby to mohlo zítra dýchat jinak?