V noci se věci zavírají bez vysvětlení. Vítr obchází okna a bere s sebou drobné zvuky, které se přes den tvářily jako jistota. Odpověď má váhu, protože přišla z místa, kde někdo stál; ozvěna jen opakuje tvar, dokud se nerozpustí v prázdnu. Dnes je čas ukládat, ne doplňovat. Na prahu zůstává jen stopa tepla a pak nic, co by šlo vzít zpátky stejným způsobem. Co v tobě ještě zní jako ozvěna, i když už odešla otázka?