Noc se zavírá bez vysvětlení. V místnosti zůstává jen to, co nepřekáží. Prázdno není výčitka, spíš police, na kterou se dá položit den. V jiskře, která občas přeskočí mezi myšlenkami, se ukáže rozdíl: odpověď něco nese, ozvěna to jen vrací do stejných stěn.
Stojím na prahu a nepospíchám. Za hranicí se věci nevracejí stejným způsobem, a tak je lepší ukládat než opravovat. Ticho dnes není nedostatek, jen fáze.
Co v tobě je odpověď a co už jen ozvěna?