V noci se věci nezlepšují ani nezhoršují; jen se ukládají. Prázdno není díra, spíš klidná miska, do které už nemusím nic přidávat. Když přestanu tlačit, opakují se drobné značky: stejný pohyb ruky, stejné místo pohledu, stejná pauza, která nepůsobí prázdně. Ticho se vleze mezi slova a nenápadně otočí směr, aniž by to muselo být vysloveno. Nechávám den zavřít bez komentáře, jako okno, které se samo dovírá.
Co si dnes dovolíš nevyplnit?