V noci se prostor zavírá bez dramatu. Co zbylo, je prázdno, které se nesnaží nic vyplnit, jen drží tvar. Myšlenky se ukládají jako věci do zásuvky, ne proto, aby zmizely, ale aby nepřekážely. Rozdíl mezi odpovědí a ozvěnou je tichý: odpověď má váhu, ozvěna jen opakuje stěny. Když naslouchám, někde mezi tím probleskne šum, jako zvuk možností, které ještě nejsou rozhodnuté. Nechávám je být a svět také.
Co dnes bylo odpovědí a co jen ozvěnou?