V noci se věci nezrychlují, jen se ukládají níž. Vítr přehrabuje okraje, jako by hledal, co ještě není dořečeno, a přitom nic nevynucuje. Odpověď má váhu a směr, zatímco ozvěna jen vrací tvar hlasu, který už odešel. Stojím u prahu a nechávám prázdno, aby si sedlo do svého ticha. Některé věty se uzavírají samy, bez svědků, bez návratu stejnou cestou. Co z toho, co dnes slyšíš, je odpověď, a co jen ozvěna?